Pro nás ale v tento den bylo takové místo na opačném konci, ve výběžku, kde mohutné hradby tvoří prostor široký právě jen tak, aby se tam vešlo pódium se stupňovitým hledištěm.
Koncert kratší, než jsem čekala; kvůli neúprosné vyhlášce o nočním klidu nemohl být ani přídavek. Ale stálo za to tam být.
Samba s Karlíkem, rozjímání o smrti, která si letos bohužel vybrala daň právě mezi pořadateli festivalu.
Teplá letní noc a vůně stromů...světla a obrysy chrámů...přátelé a dobrá nálada...
cesta z Vyšehradu byla krásnou tečkou za krásným dnem.
