Letošní Zbraslav byla netypická tím, že místo soboty a neděle byly koncerty posunuté na pátek a sobotu. Mnohé už jsem popsala v předchozích reportech, takže jen pár vět.
Jako hlavní host přijel Josef Laufer, který všechny nadchl svou energií při vystoupení. Nejdřív ale měl krásný proslov, ve kterém chválil Petra za jeho účinkování v Hamletovi i za jeho kvality muzikantské a lidské. Věděl, že tam, kde je Petr doma, to nejvíc lidi zahřeje. A já zase za ně byla pyšná, když na závěr koncertu celý sál povstal na ovace a pan Laufer mohl do Prahy vézt zprávu o tom, jaké publikum Petr má.
Jak jsem tam tak stála opřená o sloup, na posledním koncertě v tomto roce, napadlo mě, že bych měla bilancovat. Ale ne...místo jakékoliv obsažné myšlenky mi v hlavě zvonila jediná věta: jak to všechno mám strašně ráda! ...přátele, se kterými se potkávám a vím, že budeme na jedné vlně ve všem, protože nám stačí jediné slovo a rozumíme si... ...Petrův příchod na pódium, když ho ještě dřív slyším a tuším, než vidím.... ...Danův způsob, jakým prožívá hudbu a ztrácí kontrolu nad tím, jestli se náhodou netváří divně... Daliborovy kreace, ze kterých nejvíc my, kteří ho známe, dokážeme být nadšení...:-) ...Kájovy radostné pohledy a pantomimické vtípky.. ...Borkův výraz drsňáka, který se dokáže proměnit v neuvěřitelné sluníčko.... ...Páju, když začne žertovat tak, že bychom to od něj ani nečekali :-)...
a tisíc dalších drobností.....
Tentokrát se mi podařilo zachytit i Petrovo dojetí.
Další snímky na www.petrbende.cz