K divadlu jsem ve spěchu dorazila pouhé půl hodiny před koncertem, což nemám moc ráda, ale všechno klaplo. Známý klubík byl plný, jako vždy a já celá natěšená na program, o kterém jsem tolik slyšela.

Pavel Helan na mě z fotek a webu působil trochu jinak, než se potom naživo ukázal. Nezbývá, než říct po brňácku, že je to špicovééé borec. :-)

Byl to takový ,,nohavicovský" večer. Ne tím, že by ho snad hoši kopírovali, ale prostě jsem si vzpomněla na doby, kdy jsme pravidelně na Jarka jezdili. Kvalitní humor ve slovu i v písni - Petr se úžasně herecky vyřádil a vydováděl při ztvárňování a všelijakém instrumentování - plus - poetika až k slzám a to i od Pavla Helana. Navíc bombónek - premiéra nové Petrovy písničky, kterou zazpíval ještě s listem před sebou. Není divu, ten text o životě je tak dlouhý a složitý, že jsem si z něj nezapamatovala jedinou větu, jen název Kolotoč - a to, že je SAKRRRRRA dobrý!

Do programu skvěle zapadalo Kájovo Milování v poli, nejvíc publikum rozesmála Pavlova parodie na metal (Kája s metalovou trubkou) a na sladkou popovou píseň. A nesmím zapomenout na Karla Dvořáka s houslemi, který na ně hrál v pasážích, kde bych ani nečekala, že zapadnou.

Na úplný konec po asi dvou hodinách dali Pavel a Petr společně One. Při vší úctě, Pavel byť s kvalitním a čistým hlubokým hlasem se svým ,,It is getting better or do you feel the same..." na mě nezapůsobil tolik, jako když se přidal Petr a zařízl se do U2 se svým vzlykáním...šel mi zase mráz po zádech.

Prohazovali si nástroje, hráli všichni snad na všechno, Petr měl bubnovou minisestavu, Kája flétnu, Pavel sólo na triangl :-)....fakt se to nedá moc popsat, lepší je to vidět. Ty dojmy se míchají a jsou úžasné. Jasně, bylo mi líto, že tam nejsou kluci, ale to by asi nebylo tak jiné.