Co to že je to ten report??? Nějak už jsem to zapomněla......

Ale matně si vzpomínám, že než jsme odjeli na víkendový sraz sběratelek pohlednic psů, zajeli jsme do nějakého Velkého Meziříčí ve vidině akce podobné, jako 30.9.2005 Hudební veletrh ve firmě Music Data, kdy byl koncert Petr Bende Bandu hlavním bodem programu. Eeeeeh!!!!! Tak jsme se omylem ocitli na koncertu Chinaski a několika dalších před a zá - skokanů. Nevěděla jsem v tu chvíli, jestli manžel zabije mě nebo Michala Malátného osobně :-), protože ho zrovna nemusí, ale nakonec to přežili všichni, i manžel, který se zabavil internetem v mobilu. :-)

Já se taky zabavila. Členové méně známých kapel byli jistě potěšeni, že jsou objektem médií v podobě zuřivé fotografky, která vypadá, že o ně má eminentní zájem, pobíhá z jednoho konce pódia na druhý, mezi snímky kontroluje přístroj a neustále na něm něčím kroutí. Inu, nacvičovala jsem si práci s novým foťákem, který má být tak dobrý a tak chytrý, že já si díky němu připadám jako pitomec, protože zatím nejsem schopná využít jeho úžasných schopností a když se mi povede fotka alespoň tak dobrá jako na starém, je to vždy náhoda. :-)

První kapela hrála ve stylu tuším gothic metalu, docela nářez, dojem mi kazila pouze zpěvačka ve vysokém stupni těhotenství, protože jsem litovala to ubohé dítě. Pak hrál He Band, byli tam i tenkrát před lety, jo, ten boubelatý rtuťovitý zpěvák, kterému se zase kouřilo z pleše. :-) A Chinaski se mi líbili, profíci, příjemný projev a pecky známé z rádia, tahle kombinace nemůže selhat...no a když spustili Vrchlabí, chtě nechtě se mi po něčem zastesklo a připadala jsem si tam najednou strašně sama.

Ale nejspíš vás zajímá, co tedy Petr. Pravda byla taková, že byl pouhým hostem Petra Šišky a jeho osvětového pásma Legendy se vracejí, které seznamuje mládež se starými rockovými peckami a staříky, jako jsme my, tím zahřeje u srdce. :-) Petr byl uveden jako mladý neznámý umělec, jehož jméno asi nikomu nic neřekne, ale máme na něj být hodní, protože se opravdu snaží. :-) Zapěl s kytarou Vstávej a Chicago a zase se rozloučil. Ani jsem se nějak nestačila vzpamatovat, bylo to snad nejkratší vystoupení, co jsem kdy viděla. :-)

Manžel asi díky tomu rockového elixíru ani nenadával, ani za jízdy neusínal, takže vlastně pohoda.