Letní kino

Miroslav, Miroslav.....překrásné město...

Vlastně nevím, jestli nějaká písnička o Miroslavi existuje, ale já si ji cestou tam zpívala, protože moje radost, že jedu konečně na nějaký koncert, neznala mezí. :-) Dorazila jsem až na konci vystoupení předskokanů - finalistů dětské pěvecké soutěže (později se křtilo CD) a lámala si hlavu, jestli se koncert bude opravdu odehrávat vsedě, protože lavičky byly poměrně daleko od pódia a diváci způsobně seděli. Naštěstí před začátkem PBB děti včetně mě naběhly dopředu. :-) Musel to být pohled opravdu úsměvný, když celou první i druhou řadu tvořily holčičky školního věku a mezi nimi já s foťákem...musela jsem se fakt začít smát, když jsem se rozhlédla a zjistila, že pět jich kolem mě má taky bílou bundu.

Když mě tam uviděl Petr, zvedl obočí, zdravil a smál se... A já fotila jak o život, protože mi to už strašně chybělo..a zpívala jsem jak o život, až jsem pak byla ochraptělá..jen s tím tancem to bylo slabší, protože chyběla nějaká spřízněná duše, se kterou by se to lépe táhlo a fakt mi víc, než jindy chybělo to sdílení....

Koncert byl poctivě dlouhý a zaznamenala jsem pár nových drobností.

Petr si často vyskakoval na podstavec k Pájovi a zpíval na něj zády do publika, pak pozadu seskakoval...

Dalibor měl super sólo před Andělem, při jamování si Borek zapálil fajfku k dokreslení naprosté pohody.

Začátek Nad horú a konec Moře nechal Petr zpívat lidem a Miroslaváci si fakt neudělali ostudu. Atmosféra byla vřelá, aplausy obrovské, hudebníci spokojení. :-)