Když jsme přijeli do příjemného areálku, málem jsem se srazila s kluky, kteří spěchali dolů ze šatny. Poslední šel rozjásaný Petr a povídá: ,,Jdeme se usmažit.“
Ano, teplota byla tropická a pódium částečně na slunci poznamenalo i fotky. Petr a kluci mají občas pruhy stínů přes obličej, mhouřili oči proti slunci a pot z nich jen lil.
Ale přes to přeze všechno z Petra zářila dobrá nálada, byl tak šťastný, jak jsem ho dlouho neviděla. V premiéře zazněla nová píseň, folkově laděná a složená pro Zuzku.
Moc jsem se těšila na Grajcary, ti to vždycky ještě o něco víc rozsvítí. Koncert byl charitativní a trochu nezvykle, ale příjemně působilo, že ho uváděl místní pan farář.
Nedostatkem bylo, že se muselo sedět a tančit jsme nemohli ani někde v koutě, protože lidi seděli až ke zdem.
Petr měl autogramiádu, sotva slezl z pódia, kluci se zatím rozptýlili mezi nás. Bavili jsme se pak všichni v areálu, pořád bylo strašné vedro.
A najednou se rozezněly zvučné moravské vícehlasy Grajcarů, Káji a dalších, kteří si jen tak začali zpívat jednu lidovku. Petr se zadíval, chvíli nehybně stál a pak šel k nim a zpíval s nimi a
to byl tak nádherný okamžik, že ho ani neumím popsat a člověk ho může zažít jen na jižní Moravě. Jen velmi velmi pomalu jsme se loučili…
Další snímky na www.petrbende.cz
zpět na přehled 2008